ŠIPKOVÝ KLUB DC ŘEPORYJE

V dobách svých šipkařských začátků jsem narazil na zajímavý web

jednoho předního pražského šipkového uskupení. Zde jsem mimo jiné nalezl i rubriku, kde se s nadhledem "vyučuje" hra šipek. Nedá mi to, abych se o tato moudra s vámi nepodělil. Vše jsem převzal se souhlasem autora, Sgt. Tondy Stediny, kterému tímto děkuji.

Šipky se zásadně nehází najednou, ale vždy postupně (nejprve první pak druhá a konečně i třetí, poslední) a to v poloze stojícího střelce bez rozběhu.

Neházené šipky držíme zásadně v levé ruce a házíme pravou (leváci obráceně). Při hodu stojíme na pravé noze s levou lehce zad (leváci obráceně).
Po odhození třetí šipky následuje takzvaný doskok. Tento prvek je individuální dle povahy hráče od máchání rukama až po elegantní telemark. Tím hráč zvyšuje celkovou známku za umělecký dojem hodu. K vidění bývá občas i pád na všechny čtyři spojený s tlučením hlavou o zem, avšak tento jev je spojen pouze s mimořádnou zoufalostí aktéra a obvykle nemá na další vývoj zápasu výraznější vliv

Cvičení k 1. lekci:
Cvičení prováděj jen s jednou šipkou a střídej telemark se zákopem levé (leváci pravé) nohy.

Tento díl se mi moc líbí. Jako bych některé "mistry světa" viděl.

Základem úspěchu je neustálé a systemamatické zastrašování a deptání soupeře. Ustrašený, třesoucí se soupeř se porazí sám.

Už při vstupu do restaurace nezapomeň prohodit několik žoviálních slov s přítomnými celebritami, aby ostatní viděli že nejseš žádný máslo.
Dále je důležité popsat přítomným několik povedených legů z minulého týdne a nezapomenout vyzdvihnout ten, ve kterém jsi hodil 4x140 za sebou (560) a dabla hned první šipkou, což je velmi pěkné.

Chování během zápasu
Zdržuj, choď od terče přímo proti soupěři a nepravidelně střídej cestu po pravé a levé straně. Občas zapomeň přepnout terč a hlavně pořád mumlej. V okamžiku největší krize ti musí zazvonit telefon (to si dohodni předem) a dlouho telefonuj. Pokud nemáš telefon, předstírej průjem.

Chování po vyhraném zápase
Dojdi si nejdřív pro šipku a teprve potom podej ruku soupeři, aby bylo jasno kdo je král. Nezapomeň zdůraznit jak jsi tentokrát hrál mimořádně špatně. To mu moc pomůže.

Chování po prohraném zápase
Podej ruku a tvař se překvapeně. Rychle prchni od terče a cestou stále kruť hlavou. Všem pak vyprávěj jakou jsi měl smůlu, o kolik už jsi vedl, kolik jsi hodil 140 a bing, nešetři detaily. Vyzdvihni zejména soupeřovu zoufalost a svoji smůlu.

Cvičení k 2. lekci:
Připrav si několik výmluv, proč jsi prohrál.

Třetí lekce Šipkoškoly Sgt. Pepíka pojednává o tom, jak je důležité mít zmáknuto počítání, pro co nejjednodušší přípravu dablu na zavření. Víc se k tomu asi dodat ani nedá .

Tato kapitola byla převzata z jedné nejmenované internetové stránky věnované gigantu českého šipkového sportu. Obsahuje naprosto genialně vymyšlenou tabulku pro zavírání:

Tohle je vlastnoručně vymyšlená tabulka zavírání mistra Evropy.

Vlastnoruční je tabulka proto, protože jsem všechny kombinace vlastnoručně zkoušel hodit do terče a zkontroloval na displeji výsledek. Stálo mě to 27 desetikorun (asi 250 Kč). Ještě dnes jsem rozčílenej, že mě tenkrát nenapadlo, že to nemusím házet, ale stačí to napíchat a že místo 301 jsem zbytečně házel 501 za 10 korun.

Tabulku mám promákanou až do 12, ale to už je za peníze(20Kč), potřebuju nutně dostat zpátky těch 250 Kč co jsem měl našetřeno.
Taková malá upoutávka : přišel jsem na to že na 11 se může hodit až 5 různejch čísel a stejně zbyde dabl. Vídíte že to za těch 20 Kč stojí !

Konec citátu

Cvičení k 3. lekci:
Nauč se počítat do 501 (301) bez používání prstů, násobit a dělit 2, z pilnosti i 3 (není úplně nutné).

Je to stará známá pravda. Ty zatracený třísky (čti šipky) si žijou svým vlastním životem, nezávisle na naší snaze, přání, tužbě či doufání. A podle hesla, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř, upadne to vždycky tam, kde to nejméně čekáme a samozřejmě i nejméně potřebujeme. O tom pojednává následující lekce Šipkoškoly sgt. Pepíka. Dodal bych jenom, že autor to vyjádřil naprosto přesně.

Základní tezi této stati, že hod je složen v zásadě ze tří částí (přání-vrh-zklamání) vyslovil akademik Ing. Pavel Šlambor,DrSc v restauraci BullDogs při sledování marných pokusů svého spoluhráče alespoň přibližně zasáhnout nějaké předem zvolené místo na terči.

Fáze hodu šipkou z hlediska psychiky hráče :

Fáze první - Přaní aneb příprava.

V této fázi je vědomí hráče plně zaměstnáno usilovnou touhou trefit dané místo na terči. Někdy je tato fáze spojená i s určitými mechanickými pohyby, zvanými míření. U některých jedinců ovšem tato mechanická součást zcela chybí, a první fáze se odehrává pouze v mentální oblasti - hypnotizování terče se svěšenými rukami. Psychika hráče prodělává v tomto okamžiku nejtěžší zkoušku odolnosti, protože je v tu chvíli jedinou aktivní složkou (strnulý postoj, strnulé rysy). Někdy bývá první fáze doprovázena bezděčnými projevy verbálními (mumláním) i motorickými (drobné pohyby prstů volné ruky v oblasti rozkroku, cukání ramen atd..).

Fáze druhá - Hod.

V okamžiku, kdy započíná vlastní hod, přechází psychika do nulové fáze (nyní ji není třeba) a řízení přebírají nejnižší složky vědomí na úrovni reflexů). U většiny hráčů je pohyb spojený s hodem zautomatizovaný, vyššími nervovými funkcemi prakticky neovlivnitelný, což dokazuje velmi častý jev, kdy hráč již během máchnutí ví, že se netrefí, ale hod není schopen zastavit. Absence volního (od slova vůle) aspektu během hodu dokladují časté a velmi rozmanité bezděčné grimasy.

Fáze třetí - Zklamání.

V okamžiku dopadu šipky si nižší a vyšší složka vědomí předají svou funkci. Vyšší vědomí bleskově vyhodnotí místo zásahu a následuje prakticky okamžité zklamání.

Matematicky lze definovat (i když obtížně) veličinu "míra zklamání" definovanou jako poměr dosaženého a chtěného bodového zisku.

Pro hodnoty větší než 1 již nehovořímeme o zklamání, ale o překvapení.
Př:
přání - 16 (při zůstatku 48)
zásah - 24 (3x8 - zbyde D4)
Mira zklamání (překvapení) 1,5

nebo
přání - 20 (standard)
zásah - 54
Mira překvapení 2,7 (překvapení přechází v úžas)

S blížícím se koncem zápasu se začínají projevovat další aspekty psychiky hráče. Přání je mnohem intenzivnější a přechází prakticky až k touze. Do dříve psychikou neovlivnitelé druhé fáze přibývá jev spojený s krátkými trhavými pohyby končetin (třes rukou). Zklamání se zvětšuje úměrně s intezitou přání až k "obrovskému zklamání" a bývá velmi často verbálně ventilováno.

V okamžiku ukončení zápasu nabývá psychika hráče prakticky pouze dvou hodnot, víceméně nezávislých na předchozích stavech a to buď kladné euforie nebo obvyklejší záporné deprese.

Oba stavy bývají signalizovány verbálně i motoricky, takže i velmi vzdálený pozorovatel obvykle pozná vítěze.

Tunelový efekt v zavislosti míry zklamání na dosaženém výsledku.

Tato kapitola předpokládá hluboké matematické znalosti. Proto doporučuji prostudovat předem např. Rozenský/Pyšl-Matematická analýza 1 a 2.

Existují hodnoty kdy míra zklamání je větší než jedna (očekáváme překvapení až úžas), ale absolutní hodnota zklamání dosahuje naopak extémně vysokých hodnot.

Výše zmíněný případ

přání - 20 (standard)
zásah - 60
Mira překvapení 3 - úžas

platí pouze v intervalu zůstatku 501-62, ale např. při zůstatku 52 se úžas prakticky okamžitě mění v depresi. Tento tunelový efekt v míře zklamání nazýváme Bratrův paradox.

Poděkování za vznik této práce patří akademiku Šlamborovi za položení základních tezí a hráčům klubu Sgt.Pepik's band, které jsem při rozpracování tezí několik let usilovně studoval.

V této lekci si můžeme přečíst o tzv. krizi poslední stovky. Každý jistě zná tu situaci, kdy v průběhu hry "zvoní jako blázen", bleskově sjede až tam, kdy už se vyplatí počítat, jak si co nejlépe připravit, no a najednou...

Najednou to prostě začne lítat úplně jinak, než by člověk chtěl a soupeř, před kterým jsme měli zdánlivě bezpečný náskok, se blíží závratnou rychlostí. Nervy pracují, ruka se třese a jeden by ty proklatý třísky nejraději sežral. Ne, nejsme v tom sami, takhle to má v podstatě každý. Hodit 100, nebo 140 (u devatenáctkářů 95 či 133), to čas od času dokáže každý. Někdy se to i té největší paštice povede i dvakrát nebo když pán bůh není doma i třikrát po sobě. Ale co s tím potom? To si každý určitě doplní sám. Jenom bych dodal, že se v následujícím textu od Tondy Stediny poznávám až nebezpečně věrně .

5. lekce šipková školy Sgt. Pepika je věnovaná fenomenu "Krize poslední stovky" aneb proč při 130 přestává bejt zajímavý, kolik treblů jsi hodil.

Na poslední stovku a double ( v průměru se jedná o 130 bodů), je potřeba vetšinou stejně šipek jako na předchozí 370 bodů. Čím je tento paradox způsoben ?

1. Těsně před cílem

Zoufalství

Pravděpodobnost že hráč hodí v jednom kole 26, 7 nebo 11 je nepřímo úměrná zůstatku na počitadle. V samém závěru se pak nedaří již prakticky vůbec nic.

Vymejšlení

Hráč se snaží podle různejch tabulek co nejrychleji dostat k double. Místo brilantně nacvičené dvacítky nebo devatenáctky se pouští na tenký led a zkouší nestandardní T18, T14, T17 , což se obvykle stejně nepovede a výsledkem je výpadek z rytmu, překvapení z neočekávaného zůstatku a zejména již zmíněné zoufalství.

Výpočetní omyly

Ne každý má výše zmiňované tabulky úplně v malíku. Občas je na hráči po hodu vidět neskrývané překvapení ze zůstatku. Někteří dovedové jsou ale i při zůstatku 65 ještě schopni házet na dvacítku. Na vlastní oči jsem viděl "Einsteina", kterej ještě na 80 házel pořád ty svoje devatenácky (hodil si ještě dvě a pak T10).

2. Rovnačka

Když už se hráč dokodrcá na dostřel k double a když už mu chybí jedna jediná výseč (singl) nastupují další záludné atributy krize poslední stovky a to :

Paradox levý strany terče

Potřebuješ-li na srovnání na double hodit 14, hodíš 11.
Potřebuješ-li na srovnaní na double hodit 11, hodíš 14
Pravděpodobnot je nepřímo úměrná počtu zbylých šipek.

Bradrhod

Pokud jsi za celý leg nehodil jedinej trebl, hodíš ho přesně v okamžiku, kdy ho nejmíň potřebuješ. Typický případ je takzvaný Bradrhod :
Rovnáš-li 52 na D16 trefíš T20

Varianty Bradrhodu

Rovnáš-li 59 na D20 trefíš T19
Rovnáš-li 11 na D4 trefíš T3
Rovnáš-li 23 na D8 trefíš T7

3. Double

Je-li hráč na double (zdánlivě jednoduchá situace) nastupují další šipkařovi nepřátelé.

Pravidlo předposlední šipky.

Předposlední šipka trefí takovou výseč, aby poslední šipka už nebyla k ničemu. Variant je obrovská spousta, pravděpodobnost obrovská...

Pravidlo poslední šipky.

Poslední šipka nejen že obvykle nezavírá, ale navíc se snaží způsobit co největší škodu. Při házení na double jde poslední šipka dovnitř, zejména pokud házíš double lichýho čísla nebo D6 a D2
Zavíráš-li double lichýho čísla, půjde poslední šipka dovnitř.
Zavíráš-li double sudýho čísla, půjde poslední šipka do sousední lichý výseče.

Pravidlo konvergence k D1.

Pokus o jakýkoliv double je pouze přiblížení k D1.

A jaký je z výše uvedených skutečností závěr ?

!Nevymejšlej, nepočítej a trénuj D1.